Matka školáka trvala na tom, že jeho spolužák čeká od jejího syna dítě. To, co její syn udělal, bylo opravdu neuvěřitelné… Alina to nechtěla otci říct. Byl jediný, kdo ji vychovával. Vložil do ní celou svou duši. Byla jeho krví. Jako šéf velké společnosti si nikdy nedokázal představit, že by se věci mohly vyvinout takto. Alina se nebála obtíží spojených s porodem a výchovou. Nejvíc se bála otce, jeho zloby a pohrdání.” – “Alino, pojď sem.” Už podle pohledu do dceřiných očí otec pochopil, že to všechno je pravda. Nemusel se na nic ptát. – No, podívej se na ni! Tak bledá! Pořád zvrací. Je těhotná,” řekla zlá blondýnka v letech. Nastala pauza. Nejhorších 30 vteřin dívčího života. Co na to řekne otec?
– “Kdy se má dítě narodit?” zeptal se přísně. “Začátkem června,” řekla Alina tiše a nedokázala zvednout oči. V té době se jejímu otci honilo hlavou mnoho myšlenek. Co tomu řeknou lidé? V práci budou mluvit o tom, jak nedokázal ochránit svou dceru, jak mu ujela loď. Ale on nad nimi mávl rukou a řekl: “Tak to bude dvojče podle znamení zvěrokruhu, jako já. Alina se usmála a objala otce. Ve dveřích stála Jegorova matka. “Musíme něco udělat!” řekla. “Co tím myslíš?” Alina nechápala. “No, co myslíš? Musíme ten problém vyřešit. Teď nepotřebuju vnoučata!” Jégrově matce se zakulatily oči. “A ty žádná vnoučata mít nebudeš, když ti to vadí.
Teď se otoč a odejdi z mého domu. A jestli sem ještě jednou přijdeš, poštvu na tebe psa. Rozumíš?” řekl Alinin otec přísně. Jegorova matka hrdě zvedla bradu a odešla. Styděl se, cítil se provinile. Když ho její matka opustila s tříletou dcerou v náručí a utekla s tureckým hudebníkem, musel pro holčičku najít novou matku. Musel se oženit. O ženy neměl nouzi. Ale neodvážil se. Nenašel tu pravou. A teď bude jeho dcera rodit v šestnácti letech. Jegor zaklepal na jejich dveře pozdě v noci: “Myslím, že Alina dneska nikam nepůjde. Není pro ni teď bezpečné chodit v noci.
“Pojď už dovnitř,” řekl Alinin otec. Nevěděl, jak se k chlapci chovat. Chtěla jsem ho zbít, donutit ho, aby si mě vzal, a požádat ho, aby odešel. Prožívala jsem spoustu emocí. Moje rodina je proti tomu, abychom byli s Alinou spolu. Ale já ji neopustím. Zůstanu na chvíli u přítele. Převezmu odpovědnost, v případě potřeby opustím školu a práci. Alinin otec si dokonce překvapeně sundal brýle z nosu. Jablko spadlo daleko od zlé malované jabloně.
Dobře, zítra s ní půjdeme k dobrému lékaři. Můžeš jít s námi. Ale nejdřív musím jít do třídy.” Těhotenství probíhalo dobře. Dalším kamenem úrazu bylo manželství. Alina a Jegor se rozhodli, že se vezmou. Jegorovi rodiče byli proti.
On však tento problém vyřešil sám: “Když ten dokument nepodepíšeš, nic se nezmění. Stejně si ji vezmeme. A budeme spolu. Ale nikdy mě neuvidíš. Ani mě, ani moje vnoučata.” Položil otázku ostře. Jeho matka zavrtěla záporně hlavou. Jegorův otec se však podvolil. Za křiku své ženy podepsal souhlas a řekl, že pomůže se svatbou. Jegorova matka byla až do konce proti.
Teprve v den svatby změnila svůj hněv v milosrdenství. Požádala Alinu o odpuštění. “Tvůj otec se s touto situací smířil tak snadno, ale já ne,” řekla budoucí tchyně a upravila nevěstě vlasy. Měla už nápadně zakulacené břicho. “Také jsem se narodila, když bylo mému otci teprve šestnáct let,” řekla Alina s úsměvem. alina se provdala za Jegora a brzy se jim narodila dcera Elena. O dva roky později se jim narodil syn David.
