Moji rodiče se celý život hádali jako kočka a pes. Můj otec je těžký člověk, během jejich dvacetiletého manželství udělal matce tolik věcí, že by pro mě bylo těžké je teď vyjmenovat. Když ho vyhodili z práce, začal pít načerno.
Pro matku to bylo těžké a otec na ni dokonce začal zvedat ruku. Jednoho dne už to nevydržela a opustila ho. “Matka mi v slzách volala a prosila o pomoc. Opustila jsem manžela a on mě znovu zbil. Nechci se vrátit domů, z našeho bytu udělal opravdový útulek pro bezdomovce. Nemohla jsem ji nechat na ulici, tak jsem zavolala manželovi; nedávno zdědil jednopokojový byt. “Zlato, máma má potíže, potřebuje pomoc. Může bydlet v jednopokojovém bytě?
Ne na dlouho, jen na pár dní, a pak se vrátí domů. Samozřejmě, že může. Ať žije, jak dlouho potřebuje, nenecháme ji v těžké situaci,” řekl mi Ivan. Přivedla jsem matku do bytu a nechala jí klíče. S manželem jsme si mysleli, že vydrží maximálně týden a vrátí se k otci, ale to se nestalo. Uplynulo osm let a matka stále žije v bytě svého zetě. S tímto jednopokojovým bytem jsme měli plány.
Ivanův manžel ho chtěl dát svému synovi, protože je již dospělý a potřebuje začít žít samostatně. “Náš syn už má přítelkyni, chtějí se vzít a ona je těhotná. “Potřebujeme pro syna najít bydlení a tvoje matka nechce odejít.
Vyřeš ten problém, a to rychle,” řekl mi Ivan. Pobouřilo mě to, protože z jeho slov jsem usoudila, že mu na mé matce nezáleží. Řekl: Řekl: “Tvoje matka je tvůj problém.” Žijeme spolu už tak dlouho, že jsme nikdy nedělili naše problémy na naše a tvoje, a on mi tady dává tohle. Urazila jsem se, a jak si představuje řešení problému? Mám matku vyhodit na ulici nebo co?
Na to nejsem připravená. Manžel říká, že by se matka měla vrátit k otci, ale to nejde. Otec si ve svém bytě zřídil opravdové mládenecké doupě. Přivádí si ženy lehkých mravů a dny tráví popíjením s přáteli.
Matka je zvyklá na klidný a osamělý život. Domnívám se, že by si syn měl na byt vydělat sám, ať zatím bydlí v pronajatém. A mé matce je už šedesát let, tak ať dožije v pohodlí sama. Řekla jsem manželovi, že matku nevyhodíme. Samozřejmě se urazil a nechce se mnou ani mluvit, ale udělala jsem správnou věc.
