Vždyť to byl den volna! Mohli jsme si s manželem dovolit spát až do jedenácti hodin! Ale tady ne! Asi v půl osmé mi zazvonil telefon. Už jsem si v hlavě probírala všechny známé nadávky a sahala po telefonu.
“Tak ahoj, Olenko, už jsme spolu dlouho nemluvily! Jak se máš, jak se daří tvému synovi? Byla to moje vzdálená příbuzná z vesnice. Čas od času ji ráda nečekaně navštívila. Bála jsem se, že se objeví u našich dveří. – Ahoj, Sašo, díval ses na ni chvíli? – Která hostitelka tak dlouho spí? My už máme všechno hotové a ty ještě ležíš v posteli. – Jo, to ti ještě řeknu, my spíme. Je něco naléhavého?
– Přemýšlíme, že bychom vás druhý den navštívili. Už jsme se tak dlouho neviděli… Sena už musí být velký kluk. Už jsme se na všem domluvili: tchyně zůstane u nás, aby se starala o dům, a my přijedeme na týden k vám. Inzeráty Budeme si povídat, vzpomínat na staré časy, projdeme se po městě…
Musím přiznat, že mě to nepřekvapilo, protože takové žádosti nebyly v případě mých příbuzných nic neobvyklého. Dnes se naše rodina snaží hosty nepřijímat a sami nikam nejezdíme. Nechceme mít hosty třeba týden v kuse. Řekla jsem o tom tchyni a ta sebevědomě prohlásila, že tu chřipku už měli, že všichni jen přehánějí a že jsou silní a zdraví. Zkrátka mě neslyšela. Zavolala, protože se už předem rozhodla, že k nám přijedou. “No… dobře, jestli se s námi chceš tak moc setkat, tak si posluž.
Bydleli jste u nás už mnohokrát a my jsme u vás ještě nikdy nebyli. Myslím, že by bylo skvělé, kdybychom k vám na týden přijeli. Nadýcháme se čerstvého vzduchu po městě, odpočineme si od shonu a ty nám dáš čerstvé mléko…
Mimochodem, říkal jsi, že máš hodně slepic. A já miluju pečené kuře v medové omáčce…
Přijedu a upeču ho!” řekla jsem nadšeně. Nedočkala jsem se žádné odpovědi, ale neváhala jsem. Věděl jsem, že nebude mít co říct. Najednou řekla své jméno a zavěsila.
O hodinu později zavolala znovu a řekla, že její manžel kašle, možná má virózu. A že by bylo nebezpečné k nim jít. Řekl jsem, že počkáme, až se uzdraví. Samozřejmě jsme je nechtěli vidět. Jen jsem jí dával lekci. Jinak, když k nim chodíme na návštěvu, jsou jako okurky, a když k nim chodíme na návštěvu, všichni kašlou a kýchají.
