Helen ten večer nepřišla s doklady. Jen napsala: “nemá smysl se hádat. Chci pro vás něco dobrého. Je lepší šetřit peníze a zapomenout na zbytečné výdaje.”Anna četla zprávu a stiskla hrdlo. Už to nebyly rady-byl to přímý zásah do jejího života a těžce vydělané peníze.
– Vidíš? řekl Mark a ukázal na telefon. – Máma má pravdu. Musíme šetřit.
Anna vstala od stolu a beze slova odešla. Tu noc nezavřela oči. Přemýšlela o tom, jaká byla před svatbou: samostatná, zodpovědná, uměla odkládat, cestovat, nakupovat, co chtěla. Nikdy nebyla marnotratná. A teď si to musela vysvětlit šálkem kávy nebo párem bot.
Druhý den ráno se mu podívala přímo do očí:
– Marku, pokud neodstraníš mámu z účtu a nevezmeš za nás zodpovědnost, půjdu svou vlastní cestou.
Zasmál se, jako by slyšel vtip.
– Přeháníš to. Každá rodina má společný rozpočet. Kvůli tomu mě neopustíš.
Ale Anna už nebyla tou samou ženou. Věděla, že když ji teď pustí, přijde nejen o peníze, ale i o respekt k sobě samému.
Trhlina
V následujících dnech začala sbírat dokumenty potřebné k rozvodu. V práci se o svou situaci podělila s kolegyní z personálního oddělení, která něco podobného zažila. Ta jí doporučila dobrého právníka. Anna okamžitě zavolala a domluvila si schůzku. Poprvé po mnoha měsících cítila, že znovu získává kontrolu.
Mezitím se Mark choval, jako by se nic nestalo. Spal před polednem, sledoval seriály, vyprávěl mámě do telefonu o každém utraceném dolaru. Helen přicházela skoro každý den a Anně to bylo velmi nepříjemné.
Jednoho večera, když Helen znovu vstoupila bez klepání, Anna stála naproti ní:
– Ode dneška nemáte právo zasahovat do mých peněz. Můj plat patří jen mně.
Helen zbledla.
– Jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit? Jsem Markova matka! Pomáhám vám!
– Ne, vzali jste mi peníze bez povolení. To není pomoc, to je kontrola.
Mark chtěl něco přidat, ale Anna ho přerušila pohybem ruky.
— Dost. Moje rozhodnutí padlo.
Plán odchodu
Během následujícího měsíce Anna převedla všechny své úspory na nový účet a změnila hesla pro bankovní aplikace. Rozhlédla se po malém bytě v pronájmu, kousek od kanceláře. Advokát už připravuje žalobu.
Mark to ještě bagatelizoval.
– Mluvíš nesmysly. To přejde. Ženy mají často takové rozmary.
Anna se do diskuse nezapojila. Nechala mu krátké vzkazy: “zítra je schůzka s právníkem”,”musíš podepsat papíry”.
Jednoho rána se Marek probudil a uviděl balený kufr.
– Kam jdeš? zeptal se překvapeně.
– Vracím se ke svému životu, Marku. Že jsem si vytvořila vlastní práci, kterou jste se s mámou snažili ovládat.
Pokusil se ji zastavit, ale Anna zavolala taxík a odešla, aniž by se rozhlédla.
Po rozvodu
Rozvod trval několik měsíců, ale Anna zvítězila. Soud rozhodl, že přidání matky jako spolumajitelky účtu bez Annina souhlasu bylo zneužití. Peníze byly vráceny.
Mark a Helen byli šokováni. Mark si teprve tehdy uvědomil, že ztratil nejen přístup k financím, ale i ženu, která ho skutečně podporovala.
Anna si vedle práce pronajala malý, ale světlý byt. Začala znovu chodit s kamarádkami, kupovat si oblečení bez pocitu viny, plánovat výlety. Krok za krokem znovu objevila, kdo je: nezávislá žena, silná a schopná žít sama.
Epilog
O rok později Anna vystoupila na velké firemní konferenci. Měla na sobě elegantní šaty zakoupené speciálně pro tuto příležitost a představila důležitý design. Když ji sál odměnil potleskem, cítila, že příběh prošel celým kruhem, od dívky, která musela požádat o povolení k novým botám, až po ženu, která sama rozhodovala o svém osudu.
O přestávce se podívala na telefon. Měla vzkaz od kamarádky: “slyšela jsem, že Mark stále žije s mámou a stěžuje si, že všechny ženy jsou sobecké.”Anna se usmála. Už to není její věc.
Zvedla oči k obrovským oknům sálu a zhluboka se nadechla. Svoboda voněla čerstvým vzduchem a otevřenou budoucností.
