– Kristinko, nemůžu tomu uvěřit! Zítra se vdám! To je prostě neuvěřitelné!
“Jo, to je neuvěřitelné,” smála se kamarádka Kristýna. – Kdo ve škole říkal, že se nikdy nevdá! Ty ne? A sama se téměř před všemi shromáždila. To je to, co s námi Láska dělá.
Dívky se objímaly a chichotaly, opojené mládím, nadcházející radostí, pocitem, že před námi je jen štěstí! Obrovské jako planeta Země…
Kamarádka přijela v předvečer krásné akce za Eleanor. Holky se kamarádily už od školy a byly nerozlučné. A teď, když byly poslední přípravy na oslavu, jsem jí chtěla pomoct.
Šaty, které byly právě přivezeny ze salonu, kde byly přizpůsobeny Eliho postavě, byly kouzelné. Kristýna se závistí dívala na tu krásu a trochu záviděla kamarádce.
A bylo co závidět. Eleanor se navzdory svému mladému věku (sotva jí bylo 19 let) provdala za velmi krásného a dospělého muže. Nebyl to žádný kluk, který by neměl profesi, peníze ani bydlení.
Vadimovi bylo už pětatřicet a jeho manželství nebylo první. Ale Eleanor nic nezastavilo. Její budoucí manžel připomínal každému, kdo se na něj díval, nějakého zahraničního herce, jakéhosi Jamese Bonda. Vysoký svalnatý, pokrytý plochým tmavým opálením, s otevřeným bělostným úsměvem, u všech vzbuzoval jen obdiv.
A také Kristýna záviděla, že na rozdíl od kamarádky nikdy nebude mít tak elegantní svatbu. A šaty to nikdy nebudou. Pocházela z rodiny obyčejných dělníků.
Rodiče Eli vlastnili hotelový podnik, který se úspěšně rozvíjel mnoho let. Jejich hotely a hotely se nacházely téměř po celé zemi.
Vadim, podle eleanorina vyprávění, byl také podnikatel, ale mnohem skromnější než její rodiče. A teď, když vstoupil do bohatého rodinného impéria, získal mnoho.
Dívka si ale nepřipouštěla ani myšlenku, že by si ji mohl vzít podle propočtů.
Jednou o tom mluvili s Christinou. Eleanor se urazila a řekla své přítelkyni: “a co si nezasloužím, abych se do mě jen tak zamilovala, bez jakýchkoli dalekosáhlých plánů? Nejsem krásná, chytrá, nevychovaná? Nemůžu milovat svého manžela oddaně a celou svou duši?»
Christina na to měla jiné myšlenky. O tom, že je teď hodně podvodníků, se Elě ani nemluvilo. A je jim jedno, jestli jsi krásná, chytrá … hlavní je mít peníze a nemalý. Dobře, pokud se s Vadimem spletla. Přesto svou přítelkyni velmi milovala. A nechtěla bych pro ni takový osud.
Eleanor se znovu podívala na své elegantní svatební šaty a s lítostí je schovala do skříně. Není možné, aby snoubenec viděl takovou krásu dříve. A Vadim se musel na chvíli zastavit, aby urovnal Poslední formality.
Když se podívala z okna, viděla, jak ženichovo auto vjíždí na dvůr jejich obrovského venkovského domu. Ele se nemohla dočkat, až objme a políbí svého budoucího manžela. Za celý den se jí tolik stýskalo!
“Sedni si, hned se vrátím –” řekla Kristýně a utekla pryč.
Dívka jako na křídlech sestoupila po schodech a vyšla na dvůr bočními dveřmi, které vedly do zahrady. Moc se těšila na své oblíbené překvapení. Vyskočit zpoza křoví a hodit mu na krk.
Vadim seděl v autě a telefonoval. Eliu samozřejmě neviděl, protože se schovala za rozlehlou thujou.
Slyšela, že snoubenec byl nervózní, mluvil napůl nahlas, spěchal.
“Zvláštní,” pomyslela si a začala naslouchat.
– Proč to říkáš? Víš, jak to je. Je to vynucené opatření. Už jsme o tom dlouho mluvili. Proč se k této otázce vracet? Jo, je to Pro tebe těžké, chápu to. Ale co dělat? Nemáme jinou možnost. Ne. Hledali jsme ho.
Vadim na několik minut mlčel, pravděpodobně poslouchal svého partnera. Ela tak stála se ztuhlým úsměvem na tváři. Stále věřila, že miláček probírá nějaký pracovní moment. Ale čím dál, tím jasněji se k ní začal dostávat význam Vadimových slov.
Držel telefon u ucha, muž vystoupil z auta, přistoupil blíže k rohu, aby nebyl vidět z domu. Ela se schoulila do křoví. Málem ji viděl!
– Taky tě miluju, Marmeládo! A naši dceru Katušku miluju. Mimochodem, Pozdravuj ji ode mě a řekni jí, že táta přijde na návštěvu. Vy jste moje štěstí. Jediný. Nepotřebuju jiného! Vydržte, brzy budeme zase všichni spolu!
Aniž by věděla, co dělá, v šoku ze Zaslechnutého Eleanor se vrhla zpět do domu. Vběhla do svého pokoje, vrhla se do náruče Kristýny a zařvala.
– Co se stalo, Ali? – přítelkyně je zmatená. – Kdo ti ublížil?
Ale neodpovídala, jen trpce plakala.
A pak prudce ztichla, utřela si slzy a pronesla větu, která Kristýnu překvapila stejně jako ten náhlý záchvat vzlykání.
No nic, uvidíme, na čí ulici bude oslava. Běž, Kristinko, domů. Zítra to zjistíš.
Vadim byl velmi znepokojen, když viděl svou snoubenku plakat.
“Nic, to se stává. Nevěsty před svatbou často pláčou, ” řekla mu nastávající tchyně. Její samotného tato skutečnost nijak netrápila.
Večer šla Ela dolů do otcovy kanceláře a zeptala se, v jakém případě její manžel nedostane při rozvodu ani korunu.
– Dcero, o co jde? Možná pochybuješ. Zrušme to k čertu. I když … tolik lidí je pozváno, miliony jsou utraceny za všechno to svinstvo.
– Nic nezrušíme. Jen mi řekni, co je v předmanželské smlouvě?
– No, aby si váš manžel nárokoval část společného majetku, musíte žít v manželství alespoň dva roky. Ale já už jsem slíbil, že v dohledné době pomůžu s investicemi. Takovou jsme měli smlouvu. Jeho případ kulhá. Potřebujeme finanční injekci a spoustu peněz. Řekl jsem mu, že se k tomu vrátíme po svatbě.
– Chápu tě, tati. Už nic nepotřebuju.
Eleanor připravila zrádci překvapení. Byla zdrcená, bolest z podvádění ji pálila do srdce. Ale dívka byla dcerou svého otce. Nikdo se jí neodváží beztrestně ublížit. Nikdo!
Svatba byla v plném proudu. Řada hostů se radovala ze srdce a radovala se z mladých. Jaký krásný pár! bylo to slyšet ze všech stran.
Nevěsta byla podivně bledá a smutná. Za celý den neřekla Vadimovi ani dvě slova. Ten se ztratil v dohadech. Všechno ale odepisoval na nervozitě a únavě. Svatba je taková událost!
A pak přišlo překvapení od snoubence. Vadim připravil jako dárek pro svou snoubenku a nyní už i manželku vystoupení svého oblíbeného zpěváka.
Pozval Eliu na tanec. Mladí tiše tančili a poslouchali nádhernou píseň.
– Co je s tebou, zlato? Jsi unavená? Vůbec tě nepoznávám. Možná bychom měli všechny opustit a utéct odsud.
Eleanor na něj jen zírala studeným pohledem a mlčela.
Když oznámili překvapení pro ženicha od nevěsty, Eleanor se nepohnula. Jen tváře se rozzářily horečnatým ohněm.
“Pozor na obrazovku, prosím –” pronesla Tamada.
Co se dělo dál, budou dlouho vzpomínat všichni, kdo na této svatbě byli!
Na obrazovce se střídaly velmi teplé a něžné fotografie bývalé rodiny Vadimů. Tyhle fotky Ela houpala celou noc ze všech sociálních sítí, které jí byly k dispozici.
Hrála pronikavá Hudba. Tady je Vadim s varem ve svatebním valčíku. Teď už jsou tři s dcerou. Tady je šťastná rodina v parku, mezi květinami a zelení. Tady jsou všichni spolu někde na dovolené na mořském pobřeží. Tady je detail-dva milující se na sebe dívají. Jejich oči jsou plné světla lásky…
Záběr se zastavil. Hudba ztichla. Ozval se Vadimův hlas, který včera zachytila jedna z kamer umístěných podél domu.
“Já tě taky, taky tě moc miluju, Marmeládo! A naši dceru Katušku miluju. Mimochodem, Pozdravuj ji ode mě a řekni jí, že táta přijde na návštěvu. Vy jste moje štěstí. Jediný. Nepotřebuju jiného! Vydržte, brzy budeme zase všichni spolu!»
Obrazovka zhasla. V sále restaurace s tisíci pozvanými hosty zavládlo hrobové ticho.
Ela vzala mikrofon.
– Žádné peníze nestojí za zničení rodiny. Podvádět a podvádět milované a milující. Žádné! Vrať se k nim, Vadime. Teď s nimi opravdu brzy budeš. Se svou skutečnou rodinou. A naše manželství zruším!
A já si najdu svého. Současného. Ne padělek. Nepotřebuju náhradníka!
