– Dávám ti tři minuty na poplatky. Vypadněte — urážela tchýně švagrovou, ta ale nezůstala dlužná Olesja a Vjačeslav se nedávno vzali.

Olesja a Vjačeslav se nedávno vzali. Olesya po absolvování vysoké školy začala pracovat jako kadeřnice, ale plánovala si vzít klienty domů, aby vydělala více. Vjačeslav v té době pracoval v továrně a po směně pracoval jako svářeč v reklamní společnosti. Manželé žili bez zbytečného luxusu, ale také bez problémů.

A pokud práce Vjačeslava vyhovovala všem, měla Oleszova matka Vjačeslav otázky.

“Musíš se oficiálně usadit,” poučila se.

– Šéf nechce zaměstnávat mnoho lidí.

– Co chce? Myslete na rodinu, žádné sociální jistoty, pracujte na ptačích právech! Kdo Ti bude platit důchod?

– Do důchodu mám daleko. O něco později budu pracovat pro sebe a zaregistruji se jako OSVČ. Zatím je potřeba zapracovat na klientské základně, ” reagoval Olesz.

– Potom, potom! – řekla To tchýně. – Než se ohlédneš, čas uplyne. A pokud nechceš myslet na důchod, mysli alespoň na ty mateřské. Dítě musí být chráněno zákonem!

“Dobře —” pod náporem Niny Ignatěvny se Olesja vzdala. Bylo pro ni těžké vysvětlit tchyni, že její nadřízená měla své pochopení pro to, jak správně žít, a pokud chtěla, mohla ji vyhodit i z oficiální práce. Ale nakonec Olesya přemluvila šéfku, aby ji zařídila podle všech pravidel, a když tchyně znovu pořídila starou desku, švagrová jí zamávala před nosem pracovní knížky.

– Jste spokojeni? – zeptala se.

Proč je plat tak malý?! – Nina Ignatievna.

– Co jste si mysleli? Je to životní minimum, zbytek se zde nepočítá.

– To není dobré! Kontroloři nemají na vaši šéfku!

Nina Ignatievna byla dlouho pobouřena a do její hlavy se vkrádala pochybnost, že snacha jen podváděla a ve skutečnosti vydělává haléře tím, že zcela sedí na krku jejího syna. A tak se rozhodla zeptat se na to u Vjačeslava.

– Mami, je ti jedno, kolik vydělává moje žena?! – on to vzdal.

– Trvám na tom, aby Olesya dostala normální práci! Není dobré, když si dáte dvě směny, abyste ji uživili, a ona za desetník “zákaznické základny” inkasuje. U nás v pekárně uklízečka vydělává víc! Nina Ignatěvna si vzpomněla na svou práci.

– Máme dost. Nebudeme o tom mluvit. Jsem chlap v rodině a musím zabezpečit rodinu. Olesya pracuje a díky za to.

Měl bych si vzít normální ženu, ne tuhle.…

– Mami, přestaň. Rozhovor skončil.

Nina Ignatievna po takových rozhovorech obvykle svého syna urazila a nějakou dobu za ním nedorazila. Ale poté, co si uvědomila, že její” zášť ” nefungovala, přestala se urazit a znovu jela na návštěvu za švagrovou a synem, jako by se nic nestalo.

Olesya se snažila nevyvolávat Ninu Ignatievnu. Uvědomila si, že tchyni příliš nemiluje, a držela si odstup, ale tím ještě více naštvala manželovu matku.

– Proč se mě Olesya bojí? Když nepřijdu, vždycky odejde … sedí v ložnici jako myš v díře.…

– V práci je unavená. Chce být sama, ” vysvětlil Vjačeslav.

– Unavuje tě to, když si pomyslíš, že jsi celý den vykládala vagóny. A vůbec, co je to za rozvrh, dva za dva? Ať to funguje jako všechno od 9.00 do 18.00. pak bude čas na rodinu a Boca nebude ležet.

– Mami, Olesya nesedí. Teď si na dům bere nějaké klientky.

– Přivádí do mého domu cizí lidi?! – červená tchýně.

-Co to sakra je?

– A řídí chlapy?!

— Ne. Jen ženy.

– Nedovolila jsem, aby z bytu byla kadeřnice! Olesja! Pojď sem! křičela Nina Ignatievna.

Snacha si v tu chvíli objednala zásoby a moc se jí nechtělo nikam chodit.

– Jsi hluchá?! Nebo se vyspala? Ležeboka…

Olesz musel jít do kuchyně a odložit věci.

– Co se stalo? – zeptala se.

– Zakazuju ti pracovat z domova.

– Jak to myslíš?

– Přímo. Koupíš si byt, můžeš si tam otevřít masážní salon, ale ne v mém bytě! Nedovolím, aby se pod mou střechou děly ošklivé věci! Uspořádali průchozí dvůr…

“Mám jen pár klientek, všechny jsou známé…” pokusila se namítnout Olesja, ale tchyně byla neoblomná.

– Buď s tím přestaň, nebo se odstěhuj.

– Mami, kam půjdeme? Na vlastní bydlení zatím nemáme dost — “podotkl Vjačeslav.

– Ať si k rodičům chodí pro klienty. Nebo se v cizím domě snáze nosí špína?

Olesya neodpověděla. Měla podezření, že Nina Ignatievna přinese další překvapení, ale nemyslela si, že zasáhne do její práce.

Křeslo v kabině bylo režírované. Zatímco Olesya teprve začala pracovat pro sebe a možnost přijímat klientelu z domova pro ni byla jedinou možností. Dokonce vybavila speciální místo se zrcadlem a osvětlením, koupila křeslo a stolek na nářadí. Nina Ignatievna si myslela, že je to toaletní stolek pro snachu a moc jí to nevadilo. Když už to bylo za Olesiho peníze, tak ať to stojí. Ale jen pro osobní potřebu.

– Rozumíš mi? Nina Ignatievna na sebe upozornila.

— Pochopit.

Olesya odešla do ložnice. Zrušit nahrávání na druhý den nebylo možné, a tak se rozhodla, že to nějak půjde.

00: 03: 33protože ráno odešel do práce, a Olesya zůstala doma. Připravila se na setkání s klientkou, dala konvici na kávu a rozložila nástroje.

Klientka nepřišla pozdě.

– Potřebuju kudrlinky. Můžete? – zeptala se.

— Samozřejmě.

Olesya zapnula kulmu vlasů a sama se rozhodla rozdělit vlasy na prameny. Všechno šlo docela dobře, ale asi uprostřed účesu se dveře otevřely a do místnosti Vletěla tchyně.

– Jak ses opovažovala mě neuposlechnout? Nechtěla jsem, aby tu někdo byl! – křičela a děsila klientku.

– Nino Ignatievno, uklidněte se, prosím.…

“To je vše, lavička je zavřená,” procedila a vytáhla ze zásuvky šňůru kleští. – Odejděte, než zavolám policii.

– Jak to chápat? zeptala se zbídačená dívka. Olesya stihla natočit jen polovinu vlasů.

– Dávám ti tři minuty na poplatky. Vypadněte! Nina Ignatievna pokračovala v řádění. Olesz se styděl. Ale protože byt nebyl její, nebylo možné se s ním hádat a nakládat v něm Olesja.

– Dokončím vám vlasy. Nebojte se. A peníze si nevezmu.

– Samozřejmě, že vám to nezaplatím! Klientka spěšně uchopila kabelku a šla ke dveřím. Olesya za ní běžela a aby nenechala dívku na dovolené bez účesu, musela si místo kudrlinek doslova na lavičce u domu fixovat vlasy do drdolu.

– S tím jsem nepočítala. Jste hrozný mistr. Napíšu recenzi a řeknu o vás všem známým!

“Promiňte …” omluvila se Olesja. Ve skutečnosti účes nebyl tak špatný, ale neměla sílu ani chuť se hádat.

Klientka nasedla do taxíku a odjela, aniž by zaplatila za služby průvodce. Olesya šla domů, kde na ni čekala Nina Ignatievna.

Skrýt se před ní nepodařilo. Byla naštvaná a chtěla, aby se snacha zodpovídala za své činy.

– Já myslela, že jsme se dohodli a ty jsi mě podvedla.

— Pardon. Už se to nebude opakovat, ” odvolala Olesz nahrávku na den a večer s odkazem na nemoc. Bylo to velmi špatné, podvádět klientky, ale také je brát “na lavičku” nemohla.

– Jistě, že se to nebude opakovat! Takže jestli ještě někdy uvidím cizí lidi v domě, tak jednou provždy odejdeš z bytu. A Neopovažuj se mi kazit nábytek! – strčila prst na malý stůl. – Teď je jasné, odkud ta díra je. Spálila jsi můj stůl kleštěmi!

– To není pravda. Nikdy nedávám nástroje bez speciální podložky. Já ten stůl vůbec nepoužívám.

– Už nemáš důvěru. Podvodnice! Spal půldomek, teď se vymlouvá…

Olesya neodpověděla. Neměla žádné výmluvy a nechtěla se ponižovat. Nina Ignatievna ji už před klientkou ponížila a o Olesovi už napsala negativní recenzi na inzertní stránky, kde Olesju našla.

To vše bylo velmi zraňující a smutné, takže když Nina Ignatievna konečně odešla, Olesya se rozplakala.

– Co se stalo? zeptal se Vjačeslav, když se vrátil domů a našel ženu v slzách.

Olesya se netajila, na manžela házela všechno, co se jí ten den stalo.

– Hned zavolám matce! To už není nic … ” rozčílil se manžel.

– Ne … nevolej. Už mě nenávidí! A teď bude ještě víc nenávidět, že jsem tě zmáčkla!

Olesovi se sotva podařilo manželovi vysvětlit, že by to jen zhoršil, když zavolal Nině Ignatěvně a on se uklidnil. A druhý den oznámil manželce, že může pracovat v salonu nedaleko.

– Ale jak?!

– Pronajal jsem ti pracovní místo na měsíc. Pracuj, Rozvíjej se. A pak se uvidí.

“Mám tě moc ráda…” rozplakala se Olesja.

– Já tebe taky. Nezlob se na mou matku. Prostě si neuvědomuje, že kolem ní jsou živí lidé, je zvyklá s pečením a těstem pracovat — čím lépe šleháš a máčíš, tím tvárnější je… tak to chce i u nás. Ale nejsme těsto ani koláče. Nemusíme se pod ní prohýbat.

“Dokud budeme bydlet v jejím bytě, budeme se muset ‘ohnout’, “odpověděla Olesja.

– Na to jsem taky myslel. Vezmeme si hypotéku.

– A ty peníze?

– Mluvil jsem s tátou. Slíbil pomoc. No a v továrně požádal o povýšení. A brzy budeš mít víc zákazníků a budeš vydělávat víc než já.

Tak se to stalo. Olesja se na novém místě rychle zorientovala a už po třech měsících se k ní na týden dopředu vytvořil hustý rekord. Přihlásila se do samostatné výdělečné činnosti a začala oficiálně pracovat. Brzy se její plat zvýšil, ale ona se tím nezabývala.

 

Související Příspěvky