Semen říkal své ženě Anně “Malyš” a ona jemu “Karlsončík, drahý”. To by mě asi nerozesmálo, kdyby nebylo jejich velikosti. Semen byl štíhlý a měřil šedesát metrů, zatímco Hanna při svých sto osmdesáti vážila přes sto kilogramů. Ale ti, kdo znali příběh jejich seznámení, pokud se usmívali, bylo to jemně.
Semen bydlel sám v nejvyšším patře výškové budovy. Jednoho dne se rozhodl, že se bude opalovat, vzal deku, drátem otevřel visací zámek na dveřích vedoucích na střechu, deku položil, svlékl se a lehl si, aby se opaloval. Nevědomky usnul. Probudil se a cítil vedle sebe přítomnost cizího člověka.
Rozhlédl se a uviděl velkou ženu ležící na dece v plavkách. “Co tady děláš?” zeptal se. “To samé co ty. Opaluji se,” odpověděla klidně… “A tady jsou Carlson a Kid. Máme vás!” ozval se náhle hlas za jejich zády. Muž a žena se otočili a uviděli policistu. “Vezměte si své cetky a pojďte za mnou! Na policejní stanici! – Pojďte, veliteli. “Neporušili jsme žádný zákon.” “Ano, porušili,” řekl policista přísným hlasem: “Zákaz vstupu na cizí pozemek!” Nebo řeknete, že neumíte číst? Ale ti, co umí číst, volali a varovali nás, že na střeše jsou cizí lidé!
– “Ale my v tomhle domě bydlíme!” vykřikli Anna a Semjon současně. “No a co? To vám nedává právo porušovat zákon!” “Pane, máte děti?” zeptala se Anna. “Ano. Proč?” policista byl překvapený. A utekli jsme od nich.” – Takže jste vdaná? – No ano, – odpověděla Anna. A Semen přikývl na potvrzení.
– “Tak já půjdu a vy si sbalte věci a vraťte se k sobě a zavřete dveře.” Policista odešel. “No, člověče, jak se jmenujete, já jsem Semjon. A teď Carlson,” usmál se muž. “A já jsem Malyš,” zasmála se žena. “A Anna… Za tři měsíce se vzali a za rok se jim narodil syn.
