Měla jsem obyčejnou rodinu: pracovitého manžela a dvě děti. V té době jsme byli manželé už šest let, naše city dávno vyprchaly a zůstaly jen domácí práce a povinnosti. V té době jsem se vydala na služební cestu do sousedního města.
Tam jsem se s ním seznámila. Dmitrij si mě získal na první pohled. Byl tak hezký, elegantní a okamžitě se mi začal krásně dvořit. Tehdy jsem se opět cítila jako opravdová žena. Během dvou týdnů se mi podařilo ztratit zamilovaností hlavu. Byla tu však jedna překážka – oba jsme byli ženatí. Dohodli jsme se však, že se rozvedeme a budeme spolu.
První, co jsem udělala, když jsem se vrátila domů, bylo, že jsem o všem řekla manželovi. Oleg si bez dalších řečí sbalil věci a odešel, když se o nevěře dozvěděl. Dmitrijovi trvalo o něco déle, než se rozvedl. Jakmile o všem řekl manželce, začal dostávat neustálé výhružné telefonáty. Situace pro mě byla nepříjemná. V podstatě mě Kateřina zostuzovala za to, že jsem dítěti vzala otce. Když se ale nakonec rozvedli, řekla: “Vezmi si ho, ale věz, že s ním nebudeš šťastná. Zničí ti život. Prostě ho dobře neznáš.
Tehdy jsem tomu samozřejmě nepřikládal žádný význam. Dima a já jsme byli na svatební cestě. Ale o několik let později se můj život změnil v peklo.
Ponižoval mě, urážel a začínal se hádat. Kvůli neustálému stresu jsem přibrala na váze a nemohla pořádně pracovat, takže jsem přišla o práci. Takhle jsme žili tři roky a pak už jsem to nemohla vydržet. Náš rozvod byl hlasitý. Teď jsem svobodná žena a pomalu se to zlepšuje. Byla to všechno karma za to, co jsem udělala?
