“Je to pro mě těžké. Zvlášť teď, protože už nemládnu,” prozradila nám nejplodnější matka na Ukrajině, jak se jí opravdu žije… V Rivenské oblasti porodila žena své devatenácté dítě. Svitlaně Kovalevyč z obce Hlynne v Rokytenské oblasti je 45 let. Jejímu nejstaršímu synovi je 27 let a nejmladšímu necelý týden. Devatenácté dítě se narodilo v den narozenin Světlanina manžela Petra. Novorozenec vážil 3 kilogramy 900 gramů a měřil 62 centimetrů. Stejně jako v předchozích 18 případech rodila Světlana sama.
Po porodu 19. dítěte vytvořila rekord – nyní je největší vícerodičkou v Rovenské oblasti.
– Já i dítě se cítíme dobře. Můj syn dostal jméno Nazar. Jméno jsme vymysleli předem – ultrazvuk ve 28. týdnu ukázal, že to bude chlapec. Takže teď máme v rodině 11 holčiček a 8 chlapečků. Těhotenství probíhalo dobře. Jsem už zkušená matka, své tělo dobře znám. Můžu říct, že těhotenství je pro mě běžná věc (smích). I když samozřejmě mít první dítě v 18 letech a devatenácté ve 44 letech (Nazara jsem porodila pár dní před 45. narozeninami) jsou dva velké rozdíly. Pro mě už je to náročné, rychleji se unavím.
Svitlana uvádí všechny své děti v pořadí podle věku: Svitlana vyjmenovává: 27letý Igor, 26letý Leonid, 24letá Natalia, 23letý Ruslan, 21letá Taťána, 20letá Ludmila, 19letý Oleg, 18letá Valentina, 17letá Ira, 15letá Galia, 13letá Olja, 12letý Vadim, 11letá Víťa, 10letá Julie, 8letá Alina, 4letá Žeňa, 3letá Nělja, 1,5letá Nasťa a mladší Nazar.
– “První dítě jsem porodila, když mi bylo 18 let,” říká Svitlana Kovalevyč, “a od té doby se nám děti rodí téměř každý rok. S manželem se snažíme plnit Boží přikázání. Já i Petro jsme vyrostli ve velkých rodinách. V mé rodině nás bylo osm a manželova matka měla patnáct dětí. Každé z těchto dětí má nyní velkou rodinu. Ukázalo se, že manželova matka má nyní 98 vnoučat! Mimochodem, čtyři z našich starších manželů už mají děti. Takže mám nejen 19 dětí, ale také 13 vnoučat. Než jsem se vdala, nedokázala jsem si ani představit, že budu mít tolik dětí. Z nějakého důvodu jsem si myslela, že nebudu mít víc než čtyři.
Samozřejmě to pro mě může být těžké. Zvlášť teď, protože už nemládnu. Pár dní po narození Nazarčíka mi bylo 45 let. V průběhu let jsem měla neúspěšná těhotenství, třikrát plod zemřel a dvakrát jsem při porodu krvácela. A to všechno má vliv na zdraví. Ale zároveň jsou děti skutečným štěstím.
Naše děti nevědí, co je to žárlivost nebo závist. Naopak se na příchod nového dítěte velmi těší. Když jsem tentokrát čekala na Nazara, ti mladší se pořád ptali: “Mami, kdy už přijde?” ptaly se. Dokonce i naše Nastěnka, které je teď teprve rok a půl, se od svého novorozeného bratra nehne ani na krok. Je to šikovná holčička, od deseti měsíců chodí a mluví. Všechny členy rodiny už oslovuje jejich jmény.
Starší děvčata pomáhají s domácími pracemi. Máme krávu, prase a slepice. Žijeme z naší farmy. V létě manžel a starší děti vykonávají sezónní práce – sběr lesních plodů na prodej. Když jdou sbírat bobule, je to pro mě obzvlášť těžké – zůstávám sama s malými dětmi a mám na starosti celý dům. Musím uklidit dům, nakrmit dobytek, připravit snídani, oběd a večeři.
Musím neustále vařit, a to ve velmi velkém množství. K obědu je první věc kýbl boršče nebo polévka, což obvykle trvá celý den. Pokud jsou to knedlíky, tak nejméně 200 kusů najednou. Pokud děláme závitky, tak minimálně 300 plechovek. Na zimu potřebujeme alespoň 70 pytlů brambor. Není to pro nás nic neobvyklého, jsme na to zvyklí. Ale čím více dětí pomůže, tím lépe. Ráno vstáváme a připravujeme snídani pro naši rodinu. Než se všichni nají, je čas připravit oběd.” Světlana Kovaljevičová a její manžel nevylučují, že se jim narodí dvacáté dítě!
