Když se Rosa a Váňa vzali, neměli kde bydlet. Váňova matka Anfisa Sergejevna navrhla, aby se novomanželé nastěhovali k ní. Nataša se vdá a bude pro ni místo. Nataša je Vanjova mladší sestra. Byla přesným opakem Rózy. Nataša ráda vstávala k obědu, najedla se a chodila ven s přáteli až do noci. Na domácí práce neměla ani pomyšlení. Její matka a nyní i snacha po ní vždycky uklidily. Rosa byla od přírody tichá. Neuměla nic říct, a tak jen uklízela a mlčela.
Tchyně se také rozhodla využít své tiché snachy. Zahrnula Rosu všemi domácími pracemi: praním, úklidem, vařením atd. Váňovi bylo manželky líto: “Koupíme si hypotéku a odstěhujeme se. Vidím, že je pro tebe těžké žít s mojí rodinou. Ano, abych byl upřímný, ani já se u nich necítím dobře. Sestra po mně každý den chce peníze a matka je z tebe pořád nešťastná. Je to začarovaný kruh. Rosa souhlasila.
O měsíc později se přestěhovali do vlastního bytu. Její tchyně byla rozhořčená: “Kdo nás teď bude oblékat? A kdo bude vařit? Byla jsem tak zvyklá, že bydlíš s námi. Možná byste si mohli pronajmout svůj byt a dál bydlet s námi. Jsme jako ruce bez Rosy.
– Moje žena tu není proto, aby vám sloužila od rána do večera. Jak jste na ni zvyklí, tak si na ni zvyknete. “Máš dceru, nech ji uklízet, prát a vařit,” odpověděl Váňa matce. Když ona nebude chtít pomáhat. To je od tebe špatné, že ses odstěhovala.” – Mami, nech toho. Nevrátíme se k tobě domů. Chci žít normální život bez stresu. Pořád si stěžuješ, tvoje sestra po tobě pořád chce peníze. Nech mě vybudovat si rodinu bez tvého vměšování. Rosa a Váňa spolu začali žít a neměli žádné problémy. Brzy Rosa otěhotněla a porodila krásné dítě.
