Nedávno mě navštívil můj přítel. Pochází z tohoto regionu a já žiji v Moskvě. Aby nemusela utrácet peníze za hotel, požádala mě, abychom se ubytovali. Zdráhala jsem se ji u sebe nechat, protože s manželem bydlíme v jednopokojovém bytě, ale moji a Lucčini rodiče si byli velmi blízcí, takže jsem musela. “No, budiž,” pomyslela jsem si. Ale od prvních minut jejího pobytu v našem domě dávala najevo svůj postoj. Lyusia chodila po domě v šortkách a halenkách s hlubokými výstřihy.
Vždycky byla na parádu: vlasy měla stočené do loken, které evokovaly make-up. Nikdy mi nepomáhala s domácími pracemi, i když jsem byla v osmém měsíci těhotenství. Když s námi ještě nebydlela, říkala, že domů bude chodit jen večer a odcházet bude v sedm ráno. Ale všimla jsem si, že když měl můj manžel volno, Lyusia nikdy neopustila dům. A jednoho dne jsem viděla něco, co vůbec nezapadalo do žádného rámce. Večer jsme si s Lucií daly čaj a šly spát.
Můj muž zůstal v kuchyni a pracoval: druhý den musel dokončit nějaký projekt. Tu noc jsem nemohla usnout a Lucia si musela myslet, že spím. Najednou jsem si uvědomila, že vstává a v průhledné noční košili kráčí směrem ke kuchyni. Snažil jsem se ji tiše následovat. Zastavila jsem se v tmavém koutě chodby a uviděla ji, jak se opírá o stůl vedle mého manžela. “Nemůžeš spát?” zeptal se můj muž a neodtrhl oči od svého notebooku.
– “Vidím, že jsi zároveň se mnou. “Nechtěla jsi mě mít doma, že ne?” – “Jak to myslíš?” – zeptal se můj muž. “Klid, tvůj králíček spí, nic neuslyší.” – S tím zavřela dveře do kuchyně. Chtěla jsem se slzami v očích otevřít dveře, abych se podívala, co dělají, ale otevřel mi manžel. Vystrčil Liusii ze dveří a polohlasem jí řekl: “Proč si myslíš, že ti naletím na tvoje triky? Teď jsi v domě mé ženy. Sbal si věci a hned odejdi, zavolám ti taxíka. Moje kamarádka měla velmi špatnou náladu a pohled na mě ji ještě zhoršil.
Muž vzal její kufr a začal do něj házet všechny její věci, které byly rozházené po celém domě. “To jste si spletl,” řekla Ljuša. Musela doufat, že všechno bude v pořádku. Pak otevřel dveře, vyhodil ji z domu, vrátil jí kufr se všemi věcmi a vešel do domu. “Až si příště pozveš kamarádky, dej mi vědět, budu chvíli pryč,” řekl muž a já se strašně styděla za svou kamarádku, která tam takhle v noci stála.
