Z naší dcery Nasťi vyrostla hodná holčička. Ve škole se jí dařilo, navštěvovala mnoho kroužků a všechno ji bavilo. S manželem jsme jí věnovali velkou pozornost. Ale pak se na střední škole dramaticky změnila; mysleli jsme si, že se možná zapletla s nějakou špatnou společností, ale ne: jako by se takovou stala
. Začali jsme navštěvovat různé odborníky. Protože po škole prostě utekla s přítelem do sousedního města. Otec ji přivezl domů s policií a ona nám udělala skandál a za pár dní utekla znovu. Lékaři nám řekli, že to je její věk, že prostě musíme počkat. A až nás dcera znovu požádá o pomoc, neměli bychom odmítat. A tak se stalo, Nasťa žila v jiném městě. Nevolala nám ani nepsala, ale našli jsme ji na sociálních sítích a alespoň tak jsme mohli sledovat její život a přesvědčit se, že je vše v pořádku.
Dcera mi po roce zavolala, plakala, omlouvala se a říkala, že nutně potřebuje peníze. S otcem jsme jí okamžitě poslali požadovanou částku. Ještě týden s námi mluvila po telefonu a pak zase zmizela. O dva roky později nám přivedla vnučku. Řekla nám, že se o ni máme s otcem postarat, dokud se nepostaví na nohy, a dítě si vzala. Nasťa nám zanechala všechny doklady a oblečení pro dítě. Ani jsme se neptali na otce holčičky nebo na její život, abychom Nasťu nevyděsili. Uplynuly roky, naší vnučce je téměř pět let a Nasťa se nevrátila. Občas zavolá, ale ne proto, aby se zeptala, jak se nám s manželem daří, jak se daří její dceři. Volá z jediného důvodu – aby si řekla o peníze.
My jí s otcem dál posíláme peníze, ale je nám vnučky líto. Dítě si nepamatuje, jak její matka vypadá. Za své rodiče považuje mě a mého manžela.
Na sociálních sítích moje dcera neustále zveřejňuje své fotografie s různými muži: nenašla manžela ani stabilitu. Ale jsme rádi, že s námi žije alespoň naše vnučka. Alespoň je nakrmená, obutá, oblečená a se svou rodinou. Kdyby teď žila se svou nešikovnou matkou, už dávno by ji odebraly opatrovnické úřady. S manželem nechápeme, jak mohla naše Nasťa vyrůst v takovou holku, která se nestará ani o své jediné dítě. Když opět zazvoní telefon, nechci ho ani zvednout, protože vím: Nasťa bude zase chtít peníze.
