Mnoho lidí si z mé tchyně dělá legraci. Říkají, že je jen taková. Já mám s tchyní skvělý vztah. Ale se švagrovou… Ta je vždycky se vším nespokojená. Proto jsem stále svobodná, protože žádný muž nesnese její povahu. Začalo to na naší svatbě. Kritizovala všechno a všechny. Pak se do mě pustila, že prý špatně držím dítě. Zkrátka, ať k nám přišla kdykoli, vždycky si našla důvod, proč si stěžovat. Jednou přišla k nám domů bez pozvání a já chtěla odpoledne spát se synem. V lednici byl včerejší boršč, docela čerstvý. Maminka mi také přinesla ze vsi rohlíky a plněné zelí, pytlík rajčat a okurek.
– Proboha, co to je v lednici? To je strašné, prostě strašné! Je to celé mastné, špinavé, není to čerstvé!” stěžuje si a vyzývavě vyndává jídlo z lednice. “Je to špinavé, protože je to právě ze zahrady, ještě jsem to neumyla.
A boršč jsem vařila včera, Olehovi chutnal.” – Ne, vyhodím to! Halia se natáhla po hrnci, ale já ji prudce zatahal za ruku. Hrnec se převrhl a jeho obsah se vysypal na podlahu a na její džíny. – Jsi vůbec normální? Co to děláš? Jak mám teď odejít?
– Galia křičela tak hlasitě, že se dítě probudilo. Zavolala také Oleha a stěžovala si, že jsem si dovolil zvednout na ni ruku a schválně ji polil borščem. Naštěstí to byla poslední kapka i pro Olega a zakázal sestře přijít.
Teď je Galia tak uražená, že k nám nechodí ani na narozeniny a svátky. A když navštívíme jejího tchána, okamžitě jde do svého pokoje a zamkne se tam. Chová se jako dítě, ale můžu za to já? Ať se na své chování podívá zvenčí. Nejsem tříletá, abych potřebovala naprostou kontrolu. Připadá mi, že potřebuje vykoupat psa nebo kočku. Pak se možná uklidní a zkrotí svůj temperament.
