Z ordinace gynekologa jsem odcházela šťastná, protože jsem těhotná. Ve čtyřiceti letech se stanu matkou, což je pro mě skvělá zpráva.
Mé dceři je sedmnáct, brzy bude dospělá a opustí mě. V poslední době spolu nevycházíme. Arina chce být svobodná, ale já ji neustále povyšuji. Neumím si představit, do čeho by se dostala, kdybych ji nevedl životem. Když jsem procházel kolem obchodů, rozhodl jsem se, že vejdu dovnitř a prohlédnu si dětské oblečení. Už jsem si představovala, jak držím dítě v náručí. Chtěla jsem mu dát všechno bohatství tohoto světa. Když jsem vešla do bytu, uviděla jsem na prahu pánské tenisky. Z ložnice se ozýval hluk.
– Arina!” vykřikla jsem. O chvíli později vyšel z pokoje rozcuchaný chlap. Bez zaváhání pozdravil a opustil byt. Chtěl jsem vědět, kdo to byl, a tak jsem šel do Arinina pokoje. “Můžeš mi vysvětlit, kdo to byl?” zeptal jsem se. “Oleg. On a já to myslíme vážně.
Se mnou nemluv. Jestli mě začneš poučovat, budu tě muset poslouchat až do rána. Přemýšlel jsem o svém životě. Porodila jsem dceru se spolužačkou. Na srazu jsme hodně pili. Nic mi neslíbil. Byl to ženatý muž, který nehodlal opustit svou ženu. Rozhodla jsem se, že mu nic neřeknu a dítě budu vychovávat sama.
Otec nenarozeného dítěte s námi také nežije. Stalo se to také náhodou. Ráno jsem se dozvěděla, že moje dcera je ve vzduchu. Šla jsem na stejné místo ze stejného důvodu. Zjistila jsem, že je také těhotná. Šla jsem do jejího pokoje a řekla jí, že všechno vím. Začala plakat a běžela ke mně.
