Bojovala jsem se svými city ke svému zeti. Je biologickým otcem mé nejmladší dcery. Vím, že je to cesta do nikam, ale on je to nejlepší, co mě za posledních deset let potkalo. Jsem bezmocná, abych své city k němu ovládla. Do domu jsme se s bývalým přítelem nastěhovali před šesti lety. V té době jsem byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. Náš pozemek vypadal jako opuštěná skládka. Pak k nám přijela na návštěvu sestra mého přítele.
Řekla, že její přítel odveze všechny odpadky ze dvora na skládku, když je dáme do pytlů. Když si pro odpadky přišel, viděla jsem ho poprvé – byl to velmi atraktivní muž. Nyní je mu 32 let a mému manželovi je 27 let. O několik měsíců později mi napsal zprávu. Napsal, že je do mě zamilovaný od prvního setkání. Nemohla jsem se ubránit svým citům. Začali jsme si domlouvat tajné schůzky, které trvají dodnes.
Od té doby se můj vztah s manželem prudce rozpadl. V té době jsme byli manželé asi rok. Nyní od té události uplynuly tři roky a naše komunikace se omezila na minimum. A zdá se, že mému manželovi je to jedno. V minulosti jsem byla těhotná a teď jsou dceři 4 roky. Manžel si zpočátku ničeho nevšiml, ale já si byla jistá, že dítě není jeho. Manžel mé švagrové mi okamžitě dal najevo, že tu bude pro mě i pro dítě, kdybychom ho někdy potřebovali.
Ale oba jsme pochopili, že náš vztah nemůže jít dál. Často se střetáváme v rodinném kruhu a já jsem mu opakovaně nabízela, že naše setkání ukončíme, ale on to odmítá. Už dlouho k manželovi nechovám žádné pozitivní pocity, ale ocitám se mezi dvěma ohni. Ráda bych se rozvedla, ale kvůli dětem se k tomuto kroku neodhodlám a nevím, jestli ke mně můj milenec chová opravdové city. Je to velmi komplikovaný příběh. Nevím, jak to dopadne.
