Když Nasťa dokončila první ročník studia, rozhodla se navštívit rodiče na prázdniny. Ano, všichni její příbuzní na ni byli pyšní. -“Ty jsi ale hodná holka! Dokázala jsi to! Dokončíš studium, najdeš si práci, věrného manžela.
Jednoho dne se Nasťa cítila velmi špatně. Myslela si, že se otrávila, ale brzy se jí hlavou začaly honit myšlenky na možné těhotenství. “Ale co škola? Jak bude reagovat přítel?” Maxim byl o pět let starší než Nasťa. Druhý den ráno se Nasťa rozhodla jet do nedalekého města na kontrolu, aby se vyhnula pomluvám a spekulacím.
-“Jste v šestém týdnu, gratuluji,” řekl lékař. Nasťa nemohla uvěřit tomu, co se děje. Co teď bude dělat? Vždyť musí chodit do školy a máma s tátou to nepochopí, určitě ji vyhodí z domu a ona se nemá s kým podělit o Maxima?
Maxim vždycky Nasťe sliboval, že bude jeho ženou. Ale i tak to bylo nějak vzrušující. Po několika pokusech Maxim konečně zvedl telefon. – “Drahý, mám pro tebe velmi důležitou zprávu. Jsem těhotná! Co mám dělat? Jak to mám říct rodičům? Co mám dělat dál? -Co se děje, miláčku? Uklidni se! Ve vašem postavení se nemůžete bát.
Zítra za tebou přijedu, promluvíme si s tvými rodiči a pak určitě podepíšeme oddací list. A Maxim skutečně přišel, s obrovskou kyticí růží v rukou. Seznámil se s dívčinými rodiči a okamžitě si je oblíbil.
O několik dní později se vzali a za osm měsíců se jim narodila krásná dvojčata. Nastini rodiče byli šťastní.
Poté, co strávila nějaký čas se svými dětmi, vystudovala univerzitu. Maxim pracuje a plně podporuje svou rodinu. Ukazuje se, že v životě není nic nemožné.
