S Tanyou jsme manželé něco málo přes devět let. Naší holčičce bylo nedávno osm let. Já s ní vycházím velmi dobře, ale podle naší Lery je to zlá máma. Pořád na něco brblá a do všeho se naváží. Jednoho zimního večera nás Lera požádala, abychom si společně udělali sněhuláka. S dcerou jsme se teple oblékly, protože venku byla strašná zima.
Nemohla jsem jí odmítnout společnou zábavu. Koneckonců vždycky chci, aby si užívala dětství a radovala se z maličkostí v životě. Sotva jsme vyšli z domu, uslyšeli jsme vrzání nohou mé ženy.
– “No, kam jdeš v tuhle hodinu? Copak jsi neviděla, jaká je venku zima? “Lero, jdi do svého pokoje, dostala jsi na prázdniny přidělenou spoustu knih ke čtení. – “Ale maaaam, to jsou přesně ty prázdniny, to udělám zítra, a teď se chci bavit s tátou!” Vzala jsem Leru za ruce a tiše jsme sešly dolů, jako by se tenhle rozhovor nikdy nestal. Cestou zpátky se mě Lera zeptala, proč je máma tak naštvaná a ostrá. Řekla jsem jí, že se o ni nejspíš bojí. Dál argumentovala tím, že já jsem pánem domu a já bych měl dávat rozkazy, ne ona. Její druhá otázka mě zaskočila, ale nedala jsem to najevo.
-Tati, je strýc Pavlo mámin snoubenec? – Proč to říkáš? – Viděl jsem je, jak se objímají na dvoře, a on ji políbil na krk.
Myslel jsem, že si ji vezme a nás dva nechá na pokoji. -Ne, má drahá. Máma už má manžela – mě. Ale byl to dobrý důvod promluvit si s mojí ženou. Lera usnula a já začal mluvit. Jak se ukázalo, moje dcera měla pravdu.
I když jsem měl vždycky mírnou povahu a moje žena byla velmi milá, řekl jsem jí, aby si sbalila věci a laskavě odešla. Ráno přišel její milenec. Když mě uviděl na dvoře, rozzuřil se, tak jsem mu vlepil facku a on utekl. Neměl jsem ani odvahu se bránit.
