Venku už je jaro. Město je v plném rozkvětu, všechny špatné události z poslední doby se zdají být zapomenuty a ustupují dobrým vzpomínkám. Všichni kolem mě se učí milovat novým způsobem, žít novým způsobem a osvojují si nové zdravé návyky, ale v mé duši je stále krutá zima. Nedávno se mi stala událost, která mě nenechá v klidu.
Ráno jsem jako obvykle připravovala syna do školky a chystala se do práce. Měla jsem dobrou náladu, dokonce jsem si oblékla šaty – Mami, kdy se k nám vrátí ta teta?” zeptal se mě jednou mimoděk. – Cože? Jaká teta? “Teta Věra, nebo co?” Samozřejmě jsem si nejdřív myslela, že syn mluví o mé švagrové, své tetě.
– “Ne, o té hodné, co mi dala bonbóny,” odpověděl stejně klidně a nic netušíc. “Pověz mi víc.” “No, pamatuješ, ležela na tvé postýlce. Měla na sobě krásné šaty, ale ne takové jako ty tvoje. Šel jsem za ní a ona mi dala bonbón. Svého syna jsem netrápil výslechem. Připravila jsem ho, odvedla do školky a cestou na úřad jsem zavolala švagrové. “Klid,” řekla mi. “Klid? Pokud vím, bigamie se u nás neuznává, takže se někdo snaží zaujmout moje místo, a ty mi říkáš, abych se uklidnila? Švagrová mi řekla, že nemá čas, a poradila mi, abych si promluvila s manželem. Nechtěla jsem se ptát přímo jeho, tak jsem mu nejdřív zavolala, ale ani od ní jsem nedostala odpověď.
– “Tohle je Anastázie,” řekl můj manžel, když jsem začala mluvit o neznámé “tetě” na naší posteli. Mluvil s takovým klidem ve tváři, že jsem se za své domněnky až styděla, ale neměla jsem náladu ustupovat. “A kdo je Anastázie?”
– Moje bývalá žena. Teď máme přátelské vztahy. A rozešli jsme se, protože jsme byli víc přátelé než Kohani, takže se nemáš čeho bát. – Ničeho? Děláš si srandu? Jak se tvoje bývalá přítelkyně ocitla na naší posteli v krásných šatech? Muž nedal žádnou další jasnou odpověď, jen pokrčil rameny. Ani nevím, co si v této situaci myslet. Je možné se přátelit s bývalou manželkou? Dobře, být přáteli, ale jak skončila v naší posteli, a když jsem nebyl doma? No, podívám se na to dál.
