Alla sotva vytáhla kočárek s dvojčaty z pětipatrové budovy bez výtahu a nevšímajíc si starých dam na lavičce se vydala na procházku do parku. Ale co udělala, že se manželovi znelíbila? Ne nadarmo ji opustil v těhotenství, když věděl, že pod srdcem nosí dvojčata,” mručely za ní ženy.
Ano, Alla skutečně vychovává své syny v neúplné rodině, ale je to opravdu její vina? Nebylo divu – jejich pětipatrová budova bez výtahu s úzkými schodišti nebyla pro její široký kočárek vůbec vhodná.
Dvojčata se díkybohu z otřesu neprobudila. Jinak by se ozval dvojnásobný křik na celý dvůr. Žena zavezla kočárek na náměstí, dál od vchodu a od starých dam, které obsadily lavičku.
“Zase se mě budou s posměšnými úsměvy ptát, co se děje. A pak to budou probírat za mými zády. Stará generace nemá ráda neúplné rodiny… Alla by byla ráda, kdyby její rodina byla úplná, ale bohužel… Její manžel byl na rodinný život a hlavně na děti naprosto nepřipravený. Prostě je nemohl vystát.
A když zjistil, že Alla je těhotná, začal ji přemlouvat, aby něco udělala. Ale ona byla tvrdohlavá a nechtěla nic dělat. Koneckonců to bylo její dítě, musela ho porodit a vychovat. Manžel jí vyžral mozek, pořád se ji snažil přesvědčit, aby se dítěte zbavila.
A když zjistil, že jsou děti dvě, v mžiku se vypařil. Ani si nevzal všechny věci s sebou. A co Alla? Měsíc plakala, vyla a pak se uklidnila. Zvlášť když už kluci tlačili ze všech sil. Žena se uklidňovala tím, že mluvila.
